Cyber Resilience Act
Nařízení o strojních zařízeních vs. CRA: co které z nich požaduje od připojeného stroje?
Připojený stroj musí splnit obě nařízení. Nařízení o strojních zařízeních od 20. ledna 2027 požaduje ochranu před zásahy, které by vedly k nebezpečné situaci (příloha III body 1.1.9 a 1.2.1). CRA od 11. září 2026 vyžaduje hlášení aktivně zneužívaných zranitelností a závažných incidentů, u strojů uvedených na trh od 11. prosince 2027 také všechny požadavky přílohy I. Soulad s CRA doložení usnadní, ale nenahradí.
Autor: Kryštof Olík, zakladatel OllsoftPublikováno 10 min čtení
Platí pro můj stroj nařízení o strojních zařízeních, CRA, nebo obojí?
Obojí, jakmile stroj může vyměňovat data se zařízením nebo sítí. Akt o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, CRA, nařízení (EU) 2024/2847) se podle čl. 2 odst. 1 vztahuje na každý produkt s digitálními prvky, jehož zamýšlený účel nebo rozumně předvídatelné použití zahrnuje přímé nebo nepřímé, logické nebo fyzické datové připojení k zařízení nebo síti. Nařízení (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních platí pro stroj bez ohledu na připojení. Stroj bez datového připojení tedy řeší jen nařízení o strojních zařízeních.
Evropská komise v častých otázkách k uplatňování CRA (verze 1.4 ze 4. září 2026) uvádí příklad stroje, který balí zeleninu pro supermarkety a ke své funkci potřebuje hardware a software. Může tak být zároveň strojním zařízením i produktem s digitálními prvky. Komise k tomu jasně říká: kdo splní požadavky na kybernetickou bezpečnost jen jednoho z nařízení, nesplnil tím automaticky v plném rozsahu požadavky druhého. Posouzení shody také proběhne podle obou nařízení.
Liší se cíl ochrany. Nařízení o strojních zařízeních řeší kybernetickou bezpečnost jen tam, kde může ovlivnit bezpečnost stroje, a to ve dvou bodech své přílohy III. CRA požaduje kybernetickou bezpečnost celého produktu podle své přílohy I a k tomu řešení zranitelností a povinnost hlásit, které nařízení o strojních zařízeních nezná.
Která povinnost platí pro váš stroj a od kdy?
Rozhoduje, kdy konkrétní kus stroje uvedete na trh, ne kdy jste typ vyvinuli. Nařízení o strojních zařízeních platí od 20. ledna 2027 (čl. 54 ve znění opravy v Úř. věst. L 169 ze 4. 7. 2023). U CRA platí povinnost hlásit podle čl. 14 od 11. září 2026, ostatní povinnosti výrobce od 11. prosince 2027 (čl. 71 odst. 2).
| Stroj uveden na trh | Nařízení o strojních zařízeních | CRA |
|---|---|---|
| před 20. 1. 2027 | příloha III neplatí; stroje uvedené na trh v souladu se směrnicí 2006/42/ES se smějí dál dodávat na trh (čl. 52 odst. 1) | jen povinnost hlásit podle čl. 14, od 11. 9. 2026 (čl. 69 odst. 3) |
| 20. 1. 2027 až 10. 12. 2027 | platí v plném rozsahu, včetně bodů 1.1.9 a 1.2.1 přílohy III | jen povinnost hlásit podle čl. 14 |
| od 11. 12. 2027 | platí v plném rozsahu | platí v plném rozsahu: příloha I, posouzení shody, doba podpory, povinnost hlásit |
Pro stroj expedovaný na jaře 2027 tedy musí být hotová ochrana integrity, soupis softwaru a záznam zásahů podle nařízení o strojních zařízeních, z CRA zatím jen proces hlášení. Kdo tyto funkce postaví rovnou tak, aby pokryly i přílohu I CRA, nebude na nich v prosinci 2027 pracovat podruhé.
Co požadují body 1.1.9 a 1.2.1 a co jim odpovídá v CRA?
Požadavky jsou si podobné, měřítko se liší. Nařízení o strojních zařízeních se ptá, zda zásah může vést k nebezpečné situaci. CRA se ptá, zda má produkt přiměřenou úroveň kybernetické bezpečnosti podle rizik (příloha I část I bod 1). Tabulka staví každý požadavek přílohy III vedle nejbližšího požadavku CRA.
| Nařízení o strojních zařízeních, příloha III | Nejbližší požadavek CRA | Společný doklad a rozdíl |
|---|---|---|
| bod 1.1.9: připojení jiného zařízení, i přes zařízení dálkového ovládání, nesmí vést k nebezpečné situaci | příloha I část I bod 2 písm. d): ochrana před neoprávněným přístupem; písm. j): omezit plochy útoku včetně vnějších rozhraní | Koncept rozhraní a přístupů poslouží oběma. Bod 1.1.9 ale nerozlišuje oprávněné a neoprávněné připojení: ani povolené zařízení nesmí vyvolat nebezpečí. |
| bod 1.1.9: software a údaje zásadní pro bezpečnost identifikovat a dostatečně chránit před náhodným nebo úmyslným poškozením; totéž u hardwaru, který k tomuto softwaru přenáší signál nebo data | písm. f): chránit integritu údajů, příkazů, programů a konfigurace před manipulací nebo změnou, kterou uživatel nepovolil, a hlásit poškození | Podepsaný software a kontroly integrity poslouží oběma. CRA měří podle toho, co povolil uživatel, nařízení o strojních zařízeních chrání i před náhodným poškozením. |
| bod 1.1.9: stroj identifikuje software nainstalovaný pro bezpečný provoz a kdykoli tuto informaci poskytne ve snadno přístupné podobě | část II bod 1: softwarový kusovník (SBOM) v běžně používaném strojově čitelném formátu, alespoň nejdůležitější závislosti | Obojí může vzniknout ze stejného buildu. SBOM patří do technické dokumentace a úřadu se předává jen na odůvodněnou žádost (příloha VII bod 8). Údaj podle bodu 1.1.9 musí umět kdykoli poskytnout sám stroj. |
| bod 1.1.9: shromažďovat důkazy o oprávněných i neoprávněných zásazích do softwaru, konfigurace a uvedeného hardwaru | písm. l): zaznamenávat a kontrolovat interní činnost včetně přístupů a změn, s „mechanismem výjimky“ pro uživatele; písm. d): hlásit možný neoprávněný přístup | Jeden záznam může pokrýt obojí. CRA dovoluje uživateli záznam vypnout, bod 1.1.9 nic takového nepředpokládá. Část pro nařízení o strojních zařízeních proto nechte mimo tuto výjimku. |
| bod 1.2.1 písm. f): protokol údajů o zásazích a verzí bezpečnostního softwaru nahraných po uvedení na trh, aktivní pět let po každém nahrání, jen pro odůvodněnou žádost úřadu | písm. c): řešit zranitelnosti bezpečnostními aktualizacemi; doba podpory zpravidla nejméně pět let (čl. 13 odst. 8) | Proces aktualizací podle CRA dodá údaje o verzích, které bod 1.2.1 písm. f) vyžaduje. Lhůta nařízení o strojních zařízeních běží od každé aktualizace, ne od prodeje. |
| bod 1.2.1 písm. a): ovládací systémy odolají důvodně předvídatelným zlovolným pokusům třetích stran vedoucím k nebezpečné situaci | část I bod 1 a bod 2 písm. k); posouzení rizik podle čl. 13 odst. 2, které zohledňuje i zdraví a bezpečnost uživatelů | Analýza hrozeb poslouží oběma, pokud každou hrozbu propojí s nebezpečím, které může vyvolat. |
| žádná povinnost hlásit ani řešit zranitelnosti | část II: řešení zranitelností po dobu podpory; čl. 14: hlášení aktivně zneužívaných zranitelností | Jen CRA. Pokud zranitelnost udělá stroj nebezpečným, přidají se povinnosti nápravy podle nařízení o strojních zařízeních (viz níže). |
Který doklad poslouží pro obě nařízení?
Doklad se počítá dvakrát, pokud ho výslovně přiřadíte k oběma požadavkům. Podle bodu odůvodnění 53 CRA může soulad s CRA usnadnit dodržení bodů 1.1.9 a 1.2.1. Výrobce ale musí prokázat, že opatření podle CRA splňují i body 1.1.9 a 1.2.1. Doložit to může například harmonizovanými normami nebo jinými technickými specifikacemi na základě posouzení rizik, které pokrývá i kybernetická rizika pro bezpečnost stroje.
Předpoklad shody s přílohou III dává podle čl. 20 nařízení o strojních zařízeních jen harmonizovaná norma zveřejněná v Úředním věstníku (odst. 1), společná specifikace Komise (odst. 6), nebo pro body 1.1.9 a 1.2.1 certifikát či prohlášení o shodě podle systému kybernetické bezpečnosti přijatého podle aktu o kybernetické bezpečnosti, nařízení (EU) 2019/881, pokud byly odkazy na tento systém zveřejněny v Úředním věstníku (odst. 9). Článek 20 EU prohlášení o shodě podle CRA neuvádí.
V praxi slouží oběma nařízením tyto stavební kameny:
- Jedno posouzení rizik. Nařízení o strojních zařízeních ho požaduje v obecných zásadách přílohy III, CRA požaduje zdokumentované posouzení kybernetických rizik jako součást technické dokumentace (čl. 13 odst. 3 a 4).
- Soupis softwaru z buildu. SBOM pro CRA i seznam bezpečnostně podstatného softwaru podle bodu 1.1.9 vznikají ze stejného zdroje. Co do SBOM patří, popisuje článek Co je SBOM.
- Koncept ochrany integrity a přístupů se zprávami z testů. CRA požaduje zprávy o provedených testech v technické dokumentaci (příloha VII bod 6). Stejné testy doloží body 1.1.9 a 1.2.1 písm. a).
- Záznam zásahů a verzí. Bezpečnostně podstatná část běží bez možnosti vypnutí a každá verze bezpečnostního softwaru zůstane dohledatelná pět let od nahrání.
- Jedno EU prohlášení o shodě pro obě nařízení. Vztahuje-li se na stroj více předpisů, které prohlášení vyžadují, vypracuje se jediné, které je všechny uvede (čl. 21 odst. 3 nařízení o strojních zařízeních, čl. 28 odst. 3 CRA). Technickou dokumentaci uchováváte nejméně deset let (čl. 10 odst. 3 nařízení o strojních zařízeních), podle CRA déle, pokud je delší doba podpory (čl. 13 odst. 13 CRA).
Výklad se ještě vyvíjí. Evropská komise chce průvodce k nařízení o strojních zařízeních dokončit v průběhu roku 2027. Oddíl k bodům 1.1.9 a 1.2.1 písm. a) a f) schválila odborná skupina Komise pro strojní zařízení písemným postupem ukončeným 5. listopadu 2026 a Komise ho zveřejnila předem jako dočasné dílčí vydání. Jak obě nařízení zavádíme pro jeden typ stroje v jednom projektu, popisuje stránka Nařízení o strojních zařízeních a CRA.
Co dělat, když někdo zneužije zranitelnost v už prodaném stroji?
Nahlásit ji podle CRA, bez ohledu na to, kdy jste stroj prodali. Od 11. září 2026 výrobce každou aktivně zneužívanou zranitelnost, o které se dozví, oznamuje současně týmu CSIRT určenému jako koordinátor a agentuře ENISA přes jednotnou platformu pro podávání zpráv (čl. 14 odst. 1). Platí to i pro připojené stroje uvedené na trh před 11. prosincem 2027 (čl. 69 odst. 3). Jak proces hlášení nastavit, popisuje stránka Hlášení zranitelností podle CRA.
- včasné varování do 24 hodin od chvíle, kdy jste se o zneužití dozvěděli (čl. 14 odst. 2 písm. a)
- oznámení zranitelnosti do 72 hodin s obecnými údaji o produktu, povaze zneužití a přijatých opatřeních (písm. b)
- závěrečná zpráva nejpozději 14 dní poté, co je k dispozici nápravné nebo zmírňující opatření (písm. c)
Nařízení o strojních zařízeních povinnost hlásit zranitelnosti nezná. Pokud ale stroj uvedený na trh od 20. ledna 2027 kvůli zranitelnosti přestane splňovat požadavky, platí čl. 10 odst. 9: výrobce neprodleně přijme nápravná opatření, případně stroj stáhne z trhu nebo z oběhu. Představuje-li stroj riziko pro zdraví a bezpečnost osob, neprodleně informuje příslušné vnitrostátní orgány. Zneužitá chyba v bezpečnostním řízení tak může vyvolat dvě hlášení: na platformu podle CRA a orgánu dozoru nad trhem podle nařízení o strojních zařízeních.
Zda se CRA na váš stroj vztahuje a do jaké třídy patří, zjistíte zdarma v kontrole produktu podle CRA. Co dalšího nařízení o strojních zařízeních mění, shrnuje článek Nařízení o strojních zařízeních 2027. Jsme inženýři, ne oznámený subjekt ani advokátní kancelář: technické řešení a dokumentaci připravíme my, právní posouzení zůstává na vašem právníkovi.
Časté otázky
- Stačí soulad s CRA i pro kybernetickou bezpečnost podle nařízení o strojních zařízeních?
- Ne. Podle častých otázek Komise k CRA ten, kdo splní požadavky na kybernetickou bezpečnost jen jednoho nařízení, nesplnil automaticky v plném rozsahu požadavky druhého. Soulad s CRA doložení bodů 1.1.9 a 1.2.1 usnadní, pokud přiřazení prokážete (bod odůvodnění 53 CRA).
- Odkládá se nařízení o strojních zařízeních?
- Ne. Datum 20. ledna 2027 stanoví čl. 54 ve znění opravy ze 4. července 2023 a Evropská komise ho na své stránce o strojních zařízeních uvádí jako den povinného použití (stav k 16. listopadu 2026).
- Platí bod 1.1.9 i pro stroj bez síťového připojení?
- Ano, pokud má stroj software nebo údaje zásadní pro bezpečnost. Povinnost tento software a údaje identifikovat, chránit a shromažďovat důkazy o zásazích do nich není vázaná na síťové připojení. CRA naopak platí jen pro produkty s přímým nebo nepřímým, logickým nebo fyzickým datovým připojením k zařízení nebo síti (čl. 2 odst. 1).
- Nahradí certifikát podle IEC 62443 doložení shody?
- Jako certifikát ne. Předpoklad shody s body 1.1.9 a 1.2.1 vzniká jen z harmonizovaných norem zveřejněných v Úředním věstníku, ze společných specifikací nebo z certifikátu podle systému kybernetické bezpečnosti přijatého v souladu s nařízením (EU) 2019/881, pokud byly odkazy na tento systém zveřejněny v Úředním věstníku (čl. 20 nařízení o strojních zařízeních). Dobrovolné certifikáty podle Komise nejsou uznaným prostředkem k prokázání souladu. Testy, na kterých certifikát stojí, ale můžete převzít do technické dokumentace.
Zdroje
- Nařízení (EU) 2024/2847 (akt o kybernetické odolnosti), čl. 2, 13, 14, 28, 69, 71, bod odůvodnění 53, přílohy I a VII, EUR-Lex
- Nařízení (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních, čl. 10, 20, 21, 52, 54, příloha III, EUR-Lex
- Oprava nařízení (EU) 2023/1230, Úř. věst. L 169 ze 4. 7. 2023 (použitelnost od 20. 1. 2027)
- Nařízení (EU) 2019/881 (akt o kybernetické bezpečnosti), EUR-Lex
- Evropská komise: časté otázky k uplatňování CRA, verze 1.4 ze 4. 9. 2026, oddíl o nařízení o strojních zařízeních
- Evropská komise: strojní zařízení (použitelnost, průvodce k nařízení, upozornění k dobrovolným certifikátům)